Jiný kraj, jiné dopravní předpisy

Pan David je zkušený řidič dodávky, kterého jen tak nic nerozhodí. Do Německa jezdí pracovně každou chvíli a tehdejší předpisy zná do posledního písmenka. Když se mu v autě podařilo zavadit o zaparkované kolo u obchodu vykládky, dobře věděl, že musí najít majitele kola, jinak bude zle. Na místě čekal další hodinu, ale cyklista nebyl nikde k nalezení. Se svým kolegou nakonec usoudili, že je čas vydat se na cestu.

Tohle rozhodnutí se mu však stalo osudným. Zanedlouho se německá policie obrátila na jeho zaměstnavatele s tím, že se pan David dopustil trestného činu ujetí od dopravní nehody. K jeho smůle si totiž zaměstnanci obchodu velmi dobře pamatovali, že na místě byla právě dodávka pana Davida – vypátrat provozovatele vozidla tak bylo otázkou několika hodin.

Naštěstí měl šéf pana Davida u sebe právníky D.A.S., kteří přesně věděli, co v takové situaci dělat. Bylo jim jasné, že to, co se v Česku zdá jako banalita, má v Německu značné následky. V tomto případě mohla být panu Davidovi uložena celá řada sankcí – včetně vězení až na 3 roky nebo odnětí řidičského průkazu. Na pomoc si proto zavolali špičkového německého advokáta, aby si vzal na starost obhajobu před úřady.

Advokát to neměl vůbec jednoduché. Jeho hlavní argument spočíval v tom, že se pan David snažil majitele kola najít, což dokazovala také dlouhá pauza z tachografu, výpověď jeho kolegy a zaměstnanců obchodu. Své důkazy podpořil i tím, že v Česku by se jednalo o pouhý přestupek. Odpor německých úřadů byl urputný, ale i přes jejich snahu řidiče potrestat „za každou cenu“, se advokátovi podařilo dosáhnout mimořádného úspěchu – trestní stíhání pana Davida bylo zcela zastaveno.

„Pánové, tohle byla excelentní práce,“ pochvaloval si pan David i jeho šéf. Díky pojištění D.A.S. nejen ušetřili náklady na obhajobu, ale také zbavili pana Davida těžkého břemene v podobě viny a výčitek svědomí.