22. listopadu 2017
Nadstandardní pojištění si neplatíte proto, že zrovna nevíte co s penězi a pojišťovnu považujete za nejpotřebnější charitativní organizaci. Potřebujete nebo chcete mít jistotu, že když dojde na lámání chleba (resp. různých částí těla), bude o vás postaráno. Pan Samuel se ovšem přesvědčil, že i u movitých klientů pojišťovny ohýbají podmínky, jak se jim zlíbí.
Nešťastná zranění nečíhají jen na kolmých stěnách alpských vrcholů při adrenalinových výstupech trénovaných sportovců. Ba právě naopak – na nepříjemný úraz můžete narazit i během odpolední vycházky v parku. Jako pan Samuel, který ve zdánlivě úrazuvzdorném prostředí upadl, poškodil si meniskus a zpřetrhal křížové kolenní vazy. Musel absolvovat dvě operace, dvakrát až třikrát týdně docházel na rehabilitace a každý den doma cvičil. Přesto více než sto dní po úrazu trpěl bolestmi a otoky. Dlouhá léta si však hradil nadstandardní pojištění, a tak byl v klidu. Jenže pojišťovna standard nastanardu nastavila jinak, než si představoval.
Když pan Samuel nahlásil úraz své pojišťovně, obdržel po doložení všech lékařských zpráv úsměvných 11 500 Kč. Vzhledem k tomu, že na platbách pojištění platí 6 500 Kč měsíčně, okamžitě částku u pojišťovny rozporoval. Na podnět pana Samuela pojišťovna své stanovisko přehodnotila a navýšila pojistné plnění o 93 500 Kč za 70 dní doby léčby menisku. Komplikovanější rekonvalescence kvůli přetrhaným vazům jako by neexistovala.
Upozornili jsme pojišťovnu, že dle jejích vlastních pojistných podmínek by měla uhradit panu Samuelovi pojistné plnění za dobu léčení toho tělesného postižení, které je dle oceňovací tabulky hodnoceno nejvyšším počtem dní, v tomto případě tedy přetržených kolenních vazů s délkou nezbytné léčby min. 112 dní. Během dvou týdnů nakonec pojišťovna panu Samuelovi vyplatila dalších 63 000 Kč.